Mýtus č. 1

"Sadomasochisticky zaměřená žena si nese menší trauma ze znásilnění"

Je to docela dlouho a přece ne tak dávno, co na pultech českých knihkupectví přistála první vlna bestselleru ,,Padesát odstínů šedi", která se o několik let později dostala i na plátna kin, kde se patřičně dlouho promítala . Rok na to se promítala i druhá část trilogie ,,Padesát odstínů temnoty" a rok poté závěrečná část ,,Padesát odstínů svobody"

Věřím tomu, že nejedna žena, si představovala, jaké by to bylo, kdyby se svým partnerem prožívala to, co Christianem. Mě osobně se nejvíc líbil první díl, protože tam toho bylo vlastně nejvíc.  

 A i navzdory kritice spousty diváků, jako celek to byl velice zajímavý příběh. (tedy alespoň tak to vnímám já.) Samozřejmě, ne každý na to musí mít stejný názor.

Kdysi zakázané téma ,,Sadomasochismus" je dnes běžně prohlížený výraz  ve starém dobrém vyhledávači - strýčku Googlovi. 

No a co ? Můj velmi dobrý kamarád říkal, že pokud s prováděnou činností souhlasí obě strany, je jim příjemná, a nikomu při tom neubližují, je to pouze jejich věc a nic, opravdu vůbec nic na tom není špatného. 

Proč jsem ke zboření tohoto mýtu použila právě oněch ,,Padesát odstínů šedi ?"  Protože mezi Annou a Christianem je vidět zásadní věc. A to DŮVĚRA V PARTNERA. 

Záchranné slovo, hranice...jistota v to, že partner nám v dané situaci nikdy neublíží.  Že bude respektovat pevně stanovené záchranné slovo, naši intimitu, naše hranice...

Bez toho by sex neměl proběhnout. A ne jen ten ,,zvrhlý" (schválně jsem napsala uvozovky) ale i ten ,,normální ". 

A právě tohle je ten rozdíl.

HRA NA ZNÁSILNĚNÍ ?

Proč ne ? Možná mě budete soudit, možná právě i vy patříte mezi ty, které (kteří ?) mají rádi hru na znásilnění. Rádi si dopřejete večeři při svíčkách, západ slunce a hodiny strávené koukáním na noční oblohu, ale v posteli prostě toužíte po něčem jiném ? Věřte mi, že je to naprosto normální. Tělo si samo řekne, co mu dělá dobře. 

V tom je právě ten vtip. Už z toho názvu to vyplývá. HRA na znásilnění.  Hra znamená vyřádit se s dětskou nevinností. Není to doopravdy. Nikomu se neubližuje. Je to jen HRA. 

Hra,co má vlastní pravidla, která může kdykoli skončit. Hra, kdy se nám nic nestane, protože víme, že ji hrajeme s někým, kdo by nám skutečně nikdy neublížil. 

Stejně tak je to i v případě jiných sexuálních odchylek. 

Vždy jde o to bezpečí, o možnost volby. O partnera, ke kterému něco cítíme, ke kterému se můžeme přitulit, říct mu svoje obavy. O partnera, kterému když řekneme ,,NE", bude to plně respektovat a nezmocní se nás hrubou silou, ale naopak nás pochopí, podpoří.

Ten, co znásilňuje, se neptá ! Nedává možnost volby ! On si NEHRAJE ! Všechno je doopravdy. A v tom je ten rozdíl !


Jak by to mohla vidět zkažená společnost ? : Když to má ráda tvrdě, na co si teda stěžuje ? 


Odpověď pro společnost : Na odebrání svobodné vůle. Představte si, jak by Vám bylo, kdyby Vám vzal někdo to, co potřebujete k životu. Kyslík. Podobné je to se svobodnou vůlí. Vám by se také líbilo, kdyby jste se stali pro někoho loutkou a on by za vás dělal všechno ? Mohl by Vám ubližovat, mohl by Vás nutit k něčemu, co Vám není příjemné ? Zamyslete se nad tím, jak by Vám bylo, než obětem trestného činu ublížíte svými slovy...


Zapamatujte si , prosím ! 

Ať už jste, či nejste sadomasochisticky zaměřená žena, máte plné a absolutní právo se po trestném činu znásilnění cítit se mizerně (ačkoli jsem si jistá, že toto slovo ani v nejmenším danou situaci nevystihuje) 


8 zobrazení0 komentář

731930573

©2020 by Němé slzy. Proudly created with Wix.com